Žehlení má svá pravidla. Lněné ubrusy žehlete z rubu ještě mírně vlhké, bavlněné z líce. Syntetické závěsy většinou žehlení nepotřebují, stačí je pověsit. Příliš horká žehlička vytvoří na syntetice lesklé skvrny, které už nelze odstranit. U výšivek žehlete pouze po rubu přes bavlněnou látku.
Naučte se pár jedovatých druhů, které se pletou s těmi jedlými. U nás jde hlavně o muchomůrku zelenou, která bývá zaměňována za žampiony a pečárky, a o některé druhy čirůvek, jež se podobají holubinkám. Rozdíl nebývá v barvě, ale v detailech: pochva na bázi třeně, prstenec, barva lupenů, vůně. Právě proto se vyplatí nosit s sebou malou lupu a nůž, kterým plodnici vyjmete celou. Vytrhávání jen klobouku ničí podhoubí a znemožní kontrolu báze.
Sušení je dalším kritickým bodem. Závěsy zavěste ještě vlhké přímo na garnýž – vlastní váha je vyhladí a odstraní nutnost žehlení. Ubrusy sušte rozložené na sušáku, aby se nepomačkaly. Sušička je riskantní u přírodních materiálů, protože způsobuje sražení a tvorbu pomačkaných okrajů. Pokud sušičku použijete, zvolte nízkou teplotu a krátký program.
Prvním indikátorem je teploměr. Nestačí se spolehnout na jedno měření denně; teplota se má kontrolovat ráno a večer, ideálně stejným teploměrem na stejném místě. Rozdíl větší než jeden stupeň Celsia mezi ranním a večerním odečtem už stojí za pozornost. Druhým signálem je samotné topítko: pokud je jeho tělo výrazně teplé jen v jedné části, pokud na něm ulpívají řasy nebo vápenaté usazeniny, nebo pokud po zapnutí nesvítí kontrolka, může jít o počínající poruchu. Třetím signálem jsou ryby – jejich apatie, plavání u hladiny, ztráta barvy nebo odmítání potravy často předcházejí viditelnému poklesu teploty.
Na co se vyplatí ptát se ještě před nákup
U sukulentů a kaktusů použijte směs s vyšším podílem písku, perlitu nebo drobného štěrku. Zalévejte je až ve chvíli, kdy je substrát zcela suchý. U orchidejí se vyhněte běžné zemině úplně – potřebují vzdušný substrát z kůry, který po zalití rychle proschnе a kořeny nezůstávají mokré. Kapradiny a další vlhkomilné druhy naopak ocení příměs rašeliny a pravidelnou, ale mírnou zálivku. Vždy seřiďte složení směsi podle toho, odkud rostlina pochází.
Nenáročné pokojovky jako pothos, sansevieria nebo zamiokulkas snesou leccos, ale špatně zvolený květináč a substrát je dokážou utrápit stejně spolehlivě jako přemíra péče. Nejčastější chyba začátečníků je přesazení do příliš velké nádoby. Kořeny pak sedí v mokré půdě, která dlouho schne, a rostlina začne žloutnout a uhnívat. Nový květináč by měl mít průměr jen o dva až tři centimetry větší než ten předchozí.
Začněte tím, že byliny properete a důkladně osušíte. Jakákoli zbytková vlhkost je nejčastější důvod, proč olej zplesniví nebo zhořkne. Sušené byliny používejte v poměru přibližně 1 díl byliny na 5 dílů oleje, čerstvé tak 1:3. Bylinu lehce rozdrťte, vložte do čisté sklenice, zalijte olejem tak, aby byla zcela ponořená, a uzavřete. Sklenici postavte na teplé místo, ideálně na slunce, a každý den protřepejte. Macerace trvá dva až čtyři týdny.
Hotový olej použijte do dvou dnů po přelití, pokud ho nechcete dále zpracovat. Pro delší trvanlivost přidejte pár kapek vitaminu E, který zpomalí žluknutí. Nikdy nepoužívejte olej, který zapáchá po barvě nebo je zakalený. Skladujte ho mimo přímé světlo a teplo. Pokud si všimnete, že se na dně tvoří vrstva, raději ho vyhoďte. Domácí výroba je bezpečná, když dodržíte čistotu a sucho. Výsledkem je olej, který pleť vyživí, zklidní a provoní – bez zbytečné chemie.
Domácí bylinkové oleje vznikají macerací, tedy louhováním sušených nebo čerstvých bylin v nosném oleji. Nejde o žádnou složitou alchymii, ale o trpělivost a správný poměr. Základem je kvalitní za studena lisovaný olej – slunečnicový, olivový, mandlový nebo jojobový. Ten sám o sobě pleť vyživuje, bylina mu dodá specifické látky. Bez konzervantů vydrží takový olej i několik měsíců, pokud ho skladujete ve tmavé sklenici na chladném a suchém místě.
Pro pleť se osvědčily například levandule, heřmánek, měsíček nebo třezalka. Měsíčkový olej pomáhá na podrážděnou a šupinatou pokožku, heřmánek zklidňuje, levandule je vhodná na drobné ranky. Na mastnou pleť použijte jojobový olej s rozmarýnem nebo mátou, který se vstřebává rychleji a neucpává póry. Na suchou pokožku zvolte olivový nebo mandlový olej s květy měsíčku. Vždy ale nejprve testujte na malém místě kůže, protože i přírodní bylina může vyvolat alergickou reakci.